Prohledat tento blog

úterý 31. května 2011

Co je to týrání zvířat? 3.část-cirkusy,zoo,...

Cirkusy
Pokud jde o cirkusy a můj názor na ně,tak si myslím,že ještě nejsem natolik informovaná o této části týrání,abych mohla jednoznačně říct,co si o nich myslím.
Jsem však dostatečně přesvědčena o tom,že to není nic,co bychom potřebovali k životu a že to pro zvířata v cirkusech moc dobré není.
Až se dozvím více,dodám informace.
Zoo
Co se týče zoo,je to asi stejné jako u cirkusů-nejsem na 100% přesvědčena,že je špatné chovat zvířata v zajetí,ale nemyslím si,že je to dobré.Jsem tedy na vážkách a informace dodám později.

Co je to týrání zvířat? 1.část-kožešinová zvířata

Co to vlastně je?
Týrání zvířat je hlavně HNUS.Týrání zvířat znamená,že někdo ubližuje zvířatům.Někdy tak,že si tu bolest ani nedokážu představit.Tak například: psi nejsou vždy jen pro zábavu,na sporty,...-jako kamarádi.Někde se psi "chovají" třeba kvůli kožešinám: někdo koupí(dostane,...) psi( i feny),(třeba) nechá je uvázané na řetězu či je strčí do malé klece,1X či skoro vůbec jim (ne) najíst za den,dá jim (někdy ani ne) misku špinavé vody 1X za týden a jinak se o ně nestará.Když jsou psi "dost velcí"(mají už velkou srst),zabijí je (většinou hodně krutými způsoby např. sekerou,nožem,nějakou toxickou či jinak pro něj nebezpečnou látkou,...),vykuchají,srst pak nějak zpracují a prodají ji.Co udělají s tím ostatním,to netuším.Je to taky proto,že skoro nikde se nedovíte žádnou kloudnou informaci,k tomu,aby jste se dozvěděli,oč tu vlastně v tom týrání zvířat běží.
To samé se děje i s kočkami a dalšími ,,kožešinovými,, zvířaty.Neříkám,že to takhle na světě chodí úplně všude,ale ve většině států to tak je.


Ale to ještě není všechno!
POMOZTE JIM.MŮŽETE JIM POMOCI A NEVYŽADUJE TO NĚJAKÉ ZVLÁŠTĚ VELKÉ ÚSILÍ.STAČÍ,KDYŽ PODEPÍŠETE PETICI PROTI CHOVU TZVN. KOŽEŠINOVÝCH ZVÍŘAT A MOŽNÁ TO POMŮŽE DESÍTKÁM NAŠICH CHLUPATÝCH KAMARÁDŮ.




VÍCE SE DOZVÍTE NA:

Dokumentární film o týrání zvířat


A DALŠÍ ŠÍLENĚ SMUTNÉ VIDEO -------ZDE-------ZDE--------ZDE-------ZDE--------

Zkuste ten film zkouknout a nezavírat oči.Je to hrozně těžké,u většiny takových filmů se
většinou nejmín 5X rozbrečim,ale zkuste to...

Zde-vše o kožešinových zvířatech aneb fakta a ne bláboly

-Videa: Videa a filmy jsou většinou dost klíčový krok k rozhodnutí-mám pomoci nebo se na to jednoduše vykašlu?Většinou nás videa přesvětší k tomu,abychom se přiklonili k tomu prvnímu.Proto moc prosím,zkoukněte tato videa a NEZAVÍREJTE OČI,i když je to těžké...




Kožešinový průmysl

Ať už pochází ze zvířete na kožešinové farmě či z jedince odchyceného ve volné přírodě každý kožich způsobil obrovské utrpení zvířete-kvůli hezkému kožíšku mu vzali život!


Zvířata na kožešinových farmách stráví celý svůj (né příliš dlouhý) život pouze v malé,stísněné,špinavé kleci.Pro získání kožešiny používají nejlevnější a nejkrutější metody usmrcování zvířat (všechny tyto metody probíhají při plném vědomí zvířat tzn.nepoužívají žádné uspávací prostředky či prostředky pro zmírnění bolesti a utrpení zvířat !)například:dušení plynem,použití jedu,úraz elektrickým proudem,střela do hlavy(ze střelné zbraně),...


CryYell

KOPÍRUJTE,KOPÍRUJTE A VŠECHNO TO TUDLE TEMATIKU TAKY(TÝRÁNÍ ZVÍŘAT) ALE PROSÍM UVÁDĚJTE AUTORY ATD.MUSÍ VYJÍT NAJEVO ,JAK SE S TIMA ZVÍŘÁTKAMA ZACHÁZÍ A UKONČIT JEJICH TRÁPENÍ.




Petice


Taky nesnášíte týrání zvířat?Chcete,aby jim dál bylo ubližováno formou stahování z kůže?Že ne?Taky podpořte petici OBCHOD BEZ KOŽEŠIN tím,že se podepíšete.Je to elektronická forma podpisu,takže nemusíte nic tisknout,...a nemusíte do toho dát ani padesátník.Stačí když se podepíšete ZDE.Díky,že pomáháš.

Nenechte mě umřít!!!

POMOZTE!!!


Svoboda zvířat,kampaň:proti srsti-obchod bez pravých kožešin!

3. února 2011 v 18:29 |  Ochrana zvířat
Podpořte petici ,,proti srsti" prosím!


Kampaň Proti srsti byla zahájena v roce 1999. Ačkoliv se o problematiku získávání kožešin původně začala zajímat Nadace na ochranu zvířat, od roku 2000 vede kampaň již pouze Svoboda zvířat. Jejím cílem je prosazenízákazu chovu tzv. kožešinových zvířat v České republice a informování veřejnosti o této problematice. 

kožešinový průmysl v Číně(děsivé)

Kampaň Proti srsti se věnuje dvěma tématům:
  • cílem kampaně "Proti srsti", kterou o. s. Svoboda zvířat vede již od roku 1999, je prosadit zákaz chovu tzv. kožešinových zvířat v České republice.
  • cílem kampaně "Komerční lov tuleňů je evropské veřejnosti proti srsti" bylo prosadit schválení zákazu obchodu s tuleními výrobky v rámci EU. Evropský parlament tento zákaz v květnu 2009 skutečně přijal. Ochraně tuleňů se však i nadále věnujeme. Více informací naleznete v sekce Zachraňte tuleně.
Liška
více na:



přidávám více informací:

chcete vidět jak se vlastně s těmi zvířátky chlupatými,krásnými zachází...třeba ve francii ale i v ČR?

mrkněte na tohle...já sama jsem se na to dokázala koukat jenom 10 vteřin.Příšerný co ty lidi dokážou.


počet zvířat usmrcených pro 1 kožich:

*25-45 jehňat |fourrure de luxe agneau*10-12 jezevců|Manteau de Fourrure de luxe

*10-20 bobrů|*20-30 koček domácích|

*12-15 volně žijících koček| *30-200 činčil|      *15-20 psů|*5-30 kojotů|

pondělí 2. května 2011

Jak si jen mohl?

JAK JSI JEN MOHL????


Když jsem byla štěňátko, zabavila jsem tě svou hravostí a rozesmávala jsem tě. Nazýval jsi mě svým děťátkem a přes mnohé rozkousané boty a jiné pohromy jsem se stala tvým nejlepším přítelem. Vždy, když jsem byla zlobivá, pokýval jsi nade mnou prstem a zeptal jsi se: "Jak jsi mohla?!" - ale nakonec jsi mi vždy odpustil, povalil jsi mě na záda a poškrábal na bříšku.


Moje výchova k čistotnosti trvala trochu déle, než jsi předpokládal, protože jsi byl hrozně zaneprázdněný, ale spolu jsme to zvládli. Pamatuji si ty noci, když jsem byla přitulená v posteli k tobě, naslouchajíc tvým tajemstvím a snům a věřila jsem, že život prostě nemůže být lepší. Chodili jsme na dlouhé procházky, běhali jsme v parku, jezdili v autě, zastavili se na zmrzlinu (mně jsi dal jen kornoutek, protože prý zmrzlina není dobrá pro psy) a dřímala jsem na slunci, když jsem čekala na tvůj příchod domů na konci dne. Postupně jsi začal trávit víc času v práci a byl jsi zaneprázdněn svojí kariérou a víc času jsi věnoval hledání lidského partnera. Čekávala jsem na tebe trpělivě, utěšovala tě, když jsi měl zlomené srdce a byl jsi zklamaný. Nikdy jsem ti nevyčítala špatné rozhodnutí, vždy jsem nadšeně vítala tvůj příchod domů a radovala jsem se s tebou, když jsi se zamiloval.
Ona, teď tvoje žena, není "pejskař" - ale i tak jsem jí přivítala v našem domě, snažila jsem jí projevit svou náklonnost a poslouchala jsem ji. Byla jsem šťastná, protože ty jsi byl šťastný. Potom přišly děti a já byla vzrušená spolu s tebou. Fascinovala mě jejich růžovost, jejich vůně a též jsem se chtěla o ně starat. Ale ty a ona jste se obávali, že by jsem jim mohla ublížit a já jsem trávila většinu času zavřená v jiném pokoji nebo v kleci. Ach, jak jsem je chtěla milovat, ale byla jsem se "zajatcem lásky". Když vyrostly, stala jsem se jejich kamarádkou. Věšely se na mou srst a tahaly se za ni nahoru, na své vratké nožičky, strkaly mi prstíky do očí, zkoumaly moje uši a dávaly mi pusinky na nos. Milovala jsem to všecko okolo nich a jejich dotyk - přestože tvůj dotyk byl teď takový ojedinělý - a kdyby bylo třeba, bránila bych je vlastním životem. Vkrádala jsem se do jejich postelí a poslouchala jejich trápení a tajné sny a spolu jsme čekali na zvuk tvého auta na příjezdové cestě. Bývaly časy, že když se tě zeptali, jestli máš psa, ty jsi vytáhl z peněženky mojí fotku a vyprávěl si jim o mě příběhy. V posledních letech už jen povíš "ano" a změníš téma.
Už nejsem "tvůj pes", ale "jen pes" a rozčilují tě všecky výdaje na mě. Teď máš velkou pracovní příležitost v jiném městě a ty a oni se budete stěhovat do bytu, kde není dovolené mít zvířata. Udělal jsi správné rozhodnutí pro svoji rodinu, ale byly časy, kdy já jsem byla tvá jediná rodina. Byla jsem vzrušená z cesty autem, ale když jsme přijeli k zvířecímu útulku, bylo tam cítit psy a kočky, strach a beznaděj. Vyplnil jsi papíry a řekl dvěma ženám, které si mě přebíraly: "Vím, že jí najdete dobrý domov." Pokrčily ramenem a věnovaly ti bolestný pohled. Poznaly reálnost umístění psa ve středním věku, i když s "papírama". Musel jsi vyprostit prsty tvého syna z mého obojku, když křičel "Ne, taťko! Prosím, nenechej je sebrat mého psa!" A já jsem měla o něho starost. Jakou lekci jsi mu to právě dal o přátelství a věrnosti, o lásce a zodpovědnosti a o úctě k celému životu? Rozloučil jsi se se mnou poplácáním po hlavě, vyhnul jsi se mému pohledu a zdvořile si odmítl vzít si můj obojek a vodítko.
Pospíchal jsi, protože jsi měl nějaký termín a teď mám jeden i já.
Když jsi odešel, ty dvě milé pani řekly, že jsi pravděpodobně o všem věděl několik měsíců dopředu a neudělal jsi žádný pokus najít mi nový domov. Potřásly hlavou "Jak jenom mohl?" Věnují nám tu v útulku tolik pozornosti, kolik jim to jejich nabitý rozvrh dovolí. Krmí nás, samozřejmě, ale moje chuť k jídlu se ztratila už před mnoha dny. Nejdřív jsem vyskočila a pospíchala ke vchodu vždy, když někdo procházel okolo mého kotce, doufajíc, že jsi to ty, že jsi změnil názor - že to celé byl jen zlý sen… a nebo jsem doufala, že to bude aspoň někdo, kdo se o mě zajímá, někdo kdo mě zachrání. Když jsem si uvědomila, že nemůžu soupeřit o upoutání pozornosti s hravostí šťastných štěňat, neuvědomujících si svůj osud, ustoupila jsem do nejvzdálenějšího kouta a čekala jsem.
Slyšela jsem její kroky, když pro mě přišla na konci jednoho dne a kráčela jsem za ní uličkou do oddělené místnosti. Velmi tichá místnost.
Dala mě na stůl, poškrábala za uchem a pověděla mi, abych se nebála. Srdce mi bušilo v předtuše toho, co přijde, ale míchal se v tom i pocit úlevy. Zajatec lásky odešel v příběhu dní. Jak už to mám v povaze, víc jsem se strachovala o ni. Břemeno, které nosí, ji hrozně tíží, a já to vím stejně, jako jsem poznala každou tvou náladu. Jemně mi oholila přední nohu a slza stekla dolu po její tváři. Oblízla jsem její ruku stejně jako jsem byla zvyklá tebe utěšovat před mnohými roky. Odborně vsunula jehlu do mé žíly. Pocítila jsem píchnutí a studenou tekutinu proudící do mého těla, ospale jsem si lehla, podívala jsem se do jejích milých očí a zamrmlala jsem "Jak jsi mohl?" Možná protože rozuměla mé psí řeči, řekla: "Je mi to tak líto." Poplácala mě a honem mi vysvětlovala, že je to její práce zabezpečit, že půjdu na lepší místo, kde mě nebudou ignorovat, týrat ani zanedbávat, a kde se nebudu muset bránit - místo plné lásky a světla, tak odlišné od tohoto místa na Zemi. A s posledním zbytkem mé energie jsem se jí snažila přesvědčit zavrtěním mého ocasu, že moje "Jak si mohl?" nebylo myšlené na ní. Bylo to určené tobě, můj milovaný pane, na tebe jsem myslela. Budu na tebe myslet a čekat navždy. Kéž by ti každý v tvém životě prokázal takovou věrnost.


Poznámka autora:
Pokud vám článek "Jak jsi mohl" vehnal slzy do očí tak jako mně, když jsem ho psal, je to proto, že je to příběh složený z osudů miliónů zvířat, které umírají každý rok v amerických útulcích. Vítaná je snaha všech, co by chtěli článek dál šířit pro nekomerční účely, pokud připisují poznámku s autorským právem. Prosím použijte ho na vzdělání lidí na svých stránkách, časopisech, na informačních tabulích útulků a veterinárních ošetřovnách.

Děkuji, Jim Willis

Autor: Jim Willis

Další stránky,které pomáhají opuštěným,nechtěným nebo týraným zvířátkům